|
|
Oddělení literatury zavedené.
To je literatura, opsaná (či přeložená) z vydaných knih. I po zběžném nahlédnutí je patrné, že toto oddělení prozatím opanují texty značně subjektivního rázu. To není dáno koncepcí - odtud slůvko "prozatím".
Určitá zatímní ucelenost se přihodila nahodile, podle toho, co právě k opisovateli přišlo a co uznal za vhodné poslat dál. Dá-li pak osud, třeba v budoucnu dojde k překvapení...
Kdo může, kéž se pobaví či třeba inspiruje.
Z deníku Žabovřesxkých stránek:
25. 3. 2002
zaznamenáváme v této sekci první přírustek od doby zrodu. Je to několik nejmarkantnějších míst, opsaných z čerstvého románu Zdeňka Rotrekla. Považujeme tu knihu za velmi vzácnou a velmi důležitou.
19. 7. 2002
bohatnem o další položku - povídku polského beatnika Edwarda Stachury Rozvlněný větrem, pocházející z téměř stejnojmenné povídkové sbírky (Rozvlněné větrem, u nás ve výboru Cestou na Yucatán).
11. 3. 2003
exkluzivně uveřejňujeme překlad Schnitzlerovy povídky Já, jež podle našich informací nebyla dosud oficiálně přeložena do češtiny. Dík mladému překladateli Marku Přibilovi jsme tedy nyní jediným zdrojem českého znění! A je docela možné, že tímto porušujeme některý z nepřeberných článků autorského zákona...
Objektivizující forma vyprávění (v pěkném kontrastu se samotným názvem) může být navíc dalším "překvapením", o němž se zmiňujeme zkraje.
23. 5. 2003
přibývá do naší sbírky sžíravá povídka Pavla Juráčka. Vyšla v roce 2001, třicet let po svém vzniku, ve sborníku nazvaném ´Pavel Juráček: Postava k podpírání´.
|